vselicos

SEVERNÍ EVROPA - DÁNSKO – SZ: království; R: 43 075 km2; OB: 5,3 mil. obyv. – Germáni; HM: Kodaň; M: Odense; měna: dánská koruna; poostrov: Jeutsky; dánská ostrov: Sjaeland; H: důležitější je zemědělství 61 % orné půdy. Pěstují se zde pícniny a obilí, chová se zde skot, drůbež. Potravinářský průmysl – mlékárenství z Dánska se vyváží mléko, máslo, sýry, maso, ryby. Stavba lodí, lego. Ostrovy: Faerské ostrovy, Grónsko – těží se zde barevné kovy, vývoz tresky, 2 175 600 km2 – největší ostrov na světě.
FÍNSKO – SZ: republika; R: 338 145 km2 OB: 5,1 mil. obyv. – Ugrofinové, na S – žijí Laponci; HM: Helsinky; měna: finská marka; M: přístavy – Turku, Tampere, Lahli.; „tisíců jezer“ – 55 000; Jezera jsou ledovcového původu; jezerní plošina – Saimaa; na S – je největší jezero Inari. H: lesy tvoří 76 % celkové plochy; těžba dřeva, výrobky ze dřeva, stavba lodí a jejich vývoz, rybolov, převažuje živočišná výroba – maso, mléko, sýry.
ŠVÉDSKO- SZ: království; R: 450 000 km2; OB: 8,8 mil. obyv. – Germáni, na S – Laponci, na J-JV – žije 1/3 obyv.; HM: Stockholm; poloostrov – pohoří: Skandinávské; měna: švédská koruna; řeky: prudké, krátké, využití k výrobě el. energie.; jezero: ledovcového původu „Välnern“, „Vattern“; lesy: je jich dost; H: patří nejvyspělejším zemím Evropy, těžba žel. rudy (město „Kiruna“, „Gallivare“) – kulickévá ložiska, dřevařský průmysl, papír, buničina, automobilový průmysl; M: přístavy – Göteborg, Malmö, Trelleborg, Uppsala; ostrovy: Öland, Gotland.
NORSKO – země „Fjordů“; SZ: království; R: 323 000 mil. km2; OB: 4 mil. obyv. – Germáni, na S – Laponci; HM: Oslo; měna: norská koruna; Skandinávské pohoří – fijeldy = výstupky ledovců nad zemský povrch; fjordy – úzké zálivy do pobřeží, pobřeží je členité.; H: ropa, zem. plyn, (nejznámější ložisko Ekofisk), specializované vrtné soupravy, dřevařský průmysl, el. energie – hliník; Šelf – mělké okraje moře, rybolov výroba lodí; M: přístavy – Bergen, Narvik, nejsever. Hammerfest – nezamrzají, všechny jsou ovlivňovány teplým Golfským proudem.; ostrovy: Sofoty, Vesteráli, Spicberky.
ISLAND – země „ohně a ledu“; SZ: republika; R: 103 000 km2; OB: 270 000 obyv. – Germáni; HM: Reykjavik; měna: islandská koruna; Ostrov sopečného původu, 30 sopečně činných sopek, nejznámější a nejvyšší sopka – Hekla; největší ledovec – Vatna Jökull; teplé prameny – Gejzíry; H: skleníky vytápěné gejzíry, ovoce, květiny, rybolov.
POBALTSKÉ REPUBLIKY - LITVA – SZ: republika; R: 65 200 km2; OB: 3,7 mil. obyv. – 80 % Litevci, ve městě Poláci, Rusové; HM: Vilnius; měna: lit; H: Na pobřeží Baltu se odedávna dobývá jantar. Duny „litevské Sahary“ na Kuršské kose jsou až 60 m vysoké. V poválečných letech se rozvinula sstrojírenství a elektrárenství. Jaderná centrála – vznikla u Ignaliny, při berounských hranicích. Vyrábějí se – kovoobráběcí stroje, nástroje, svařovací agregáty,, různé elektrotechnická zařízení. Tradici má potravinářský a spotřební průmysl. Nejvýznamější středisky jsou Vilnius a Kaunas. Má nejrozsáhlejší zemědělskou výrobu z pobaltských republik. Specializuje se na mléko, mléčné výrobky, anglickou slaninu. Rostlinná výroba je významnější než v Lotyšsku a Estonsku.
LOTYŠSKO – SZ: republika; R: 64 500 km2; OB: 2,6 mil. obyv. – skoro polovinu tvoří Rusové; HM: Riga; měna: lat; H: 1/3 území zalesněna, ale zdroje dřeva jsou nedostatečné. Má nejrozšířenější průmysl z pobaltských republik. Dominují elektrotechnické a radiotechnické obory, zaměřené na vývoz do Ruska. Palivově energetická základna nedostatečná. Rižská aglomerace dává 2/3 průmyslové produkce. Od 19. stol. patří k nejvýznamnějším strojírenským základnám carské říše. Dnes strojírenstvím, spotřebním i chemickým průmyslem. Z: zemědělství se specializuje na vydajný chov skotu, na plemenářství a na chov vepřů. Ventspils – je velkým vývozním ropným přístavem.
ESTONSKO – SZ: republika; OB: 1,5 mil. obyv. – 65 % Estonci (Ugrofinové), 30 % Rusové; HM: Tallinn; R: 45 100 km2 – desetina rozlohy nejmenší z pobaltských republik připadá na ostrovy; měna: estonská koruna; H: Hórlové břidlice dobývané v Kahtla – Jörve se zčásti chemicky zpracovávají, z části spalují ve dvou velko-elektrárnách. Jejich povrchová těžba nepříznivě ovlivňuje prostředí. Vedoucí postavení má elektrotechnická průmysl, výroba přístrojů, textilní a potravinářský průmysl. Z: V zemědělství pracuje desetina ekonomicky aktivních obyvatel. Dominuje výdajný chov skotu a chov vepřů.

JIŽNÍ EVROPA – Podnebná pás – subtropický (středomořské podnebí), léta –suchá, horká, zimy – deštivé, mírné, vlhké. Vegetační pás – subtropický (citrusy, olivy, myrty, vavřín, oleandr) vždy zelené such. lesy. MACCHIE – trnité keře, nebo porosty. Půda – je rezavě červená a říká se jí serro rosa, neboli červenice, obsahuje železo. vodstvo – řeky patří k jihoevropským typům, napájeny dešťovou vodou, největší průtok v zimě 70 %. FUMARE – vyschlé říční koryto.
ŠPANĚLSKO – SZ: království,R: 504 800 km2, OB: 40 mil. obyv. nejvíc je španělů (románi), menšiny na V Katalónci, dále Boskové, na SZ Goliíci. HM: Madrid, měna: peseta, Povrch: Španělská meseta – náhorní plošina (z ní vystupují pohoří: na S – Kontabrijské vrchy, JV – Iberské vrchy, Kostílské vrchy, na J od Madridu – Sierra Marena), Pyreneje, Sierra Nevada. Polopoušť- La Moncha, Nížiny – na J – Audaluská nížina , Řeky – do Atlantiku – Duora, Tajo, Guadiora, Gradoguivir.Hosp.: S – černé uhlí, žel. ruda, rtuť- na 3 místěna světě, stříbro, pyrity. Zem.: rostlinná výroba, 1 místov Evropě – citrusy, 2místo v Evropě –olivy, 2 až 3 místo v Evropě – vinná réva, a jinak cukrová řepa, cukrová třtina, rýže, tabák, bavlník. Hosp oblasti: 1) Sever – hutnictví, strojírenský průmysl, města Bilbao, chov – prasat a skotu. 2) Východ – hospodářský nejvyspělejší oblast, město Barcelona - dopravní strojírenství, chemická a textilní průmysl, města Valencia – je střediskem ovocnářství a vinařství 90 % citrusů ze Španělska se pěstuje zde. Přístav Aliconte – cestovní ruch. 3) Střed – Madrid - hlavně zpracovatelský, textilní průmysl, světoznámá obrazárna Prado Zoragóza, B. Valladolid. 4) Jih – oblast která se nazývá Andoluzie, bavlník, rýže, korkový dub, cukrová třtina. Města - Sevilla, Córdoba. Přístavy – Códiza, Málogo. ENKLÁVA – (je cizí území uvnitř jiného státu) – Centa a Melilea. Ostrovy: Baleáry (Mallorca – hl.m. Palmo, Menarca, Ibiza, Formentera) Kanárské – banány, olivy.
ANDORRA – SZ: knížectví, R: 465 km2, OB: 65 000 obyv., HM: Andorra la Vella, měna: peseta, frank (celní světová unie), Hosp.: cestovní ruch, kamenictví.
GIBRALTAR – jedna kolonie na území Evropy patří Vel. Brit., SZ: království, R: 5,8 km2, OB: 30 000 obyv. je zde vojenské území Vel. Brit. Příjmy z cestovního ruchu, přírodní rezervace, Jediné území, kde volně žijí opice Makok (Magot).
PORTUGALSKO – SZ: republika, R: 92 000 m2, OB: 908 mil. obyv. – Románi, HM: Lisabon, měna: escudo. Přirozená přírůstek přesahuje evropská průměr, ale počet obyvatel až do poloviny 70 let vlivem emigrace klesá. Více než polovina populace žije na venkově. Mezi dospělými je 20 % negramotných. Poloha: Leží v pásmu subtropického podnebí, ale příliv vlhkého vzduchu z Atlantiku poněkud mění jeho rysy. Padá zde v horských oblastech na severu až 2 500 mm srážek. Jedná se o jedno z nejdeštivějších míst v Evropě. Hosp.: 1/3 rozlohy země je zalesněná. Cennou dřevinou je korkový dub. Z nerostných zdrojů mají význam pyrity a wolframové rudy. Portugalsko zůstává stále ještě chudou zemí, i přes její určitý rozvoj průmyslu a modernizaci zemědělství. Strukturou hospodářství se však řadí mezi rozvinuté země s tržní ekonomikou služby vytvářejí 51 % a průmysl 39 %. Potravinářské produkty: korek, olivová olej víno, rybí konzervy. Služby pro mezinárodní dopravu: Oprava lodí, letecký tranzit a cestovní ruch. v zaostalém zemědělství pracuje 20 % obyvatel. Prům. centra: pásmo mezi městy Sétúbal a Brago, jádrem hospodářským je Lisabon se širokou škálou tradičních i moderních průmyslových odvětví, na S je to Porto – proslulé produkcí vína. Komplex těžkého průmyslu se vytváří kolem huti v Seixalu. Zem.: v nížinách a podhůřích se orientuje na pěstování vinné révy (na 1/5 obdělané půdy), oliv, subtropického ovoce a zeleniny, rybolov, dodává polovinu světové produkce korku.Souostroví: Azory- vulkanického původu. V nižších polohách tam pěstují cukrovou třtinu, banány a ananasy. Na ostrově Santa Maria je mezinárodní letiště. Madeira – využívá příhodných podmínek k rozvoji cestovního ruchu (sanatoria, klimatické lázně prakticky s celoročním provozem, přes 3 mil. návštěvníků ročně) světově proslulá je i zdejší produkce vína.
APENINSKÝ POLOOSTROV - ITÁLIE – SZ: republika, R: 301 000 km2, OB: 57 mil. obyv. – románi, HM: Řím, měna: lira. Povrch: 80 % pohoří: na S – zasahují Alpy (Dolomity), Apeniny – po celém poloostrově, nížiny: Pádské nížiny, sopky: největší Etna (na Sicílii) 3 340 m měří, druhou je Vesuv. Vodstvo: řeky- Pád a Adige, Tiber, jezero Lago di Garda. Hosp.: Nerostné bohatství – zemní plyn, rtuť, síra, draselné soli, růžový mramor. Průmysl – strojírenství (osob. automobili – Fiat v městě Turin, kamiony a lodě ve městě Terst a Janov), chemický (fotomateriál, farmaceutický – výroba léčiv,výroba pneumatik), textilní (konfekce, obuvnictví), potravinářský (vína, těstoviny sýry). Zem.: vinná réva, olivy, citrusy, ranná zelenina, rýže skot, prasata. Hosp. oblasti: 1) Sever – nejvýznamnější průmyslová a zemědělská oblast, Miláno – nejvýz. středisko severu, Turin, Benátky – sklářský průmysl (*Marco Polo), Balogno. Přístavy – Janov, Terst (ropovod). 2) Střed – Toskánsko je hospodářsky nejvýznamnější , Florenci, Pisa, Řím – nejkulturnější, říká se mu věčné město. 3) Jih – přístavy Neapol, Bari. Ostrovy – Sicílie - je oddělena od Itálie Messinským průlivem, města Palermo, Cotonia, Sardinia – město na J Cogliari, Elba – mezi Korzikou a Itálií, Liporské ostrovy – nejvýz. sopka Stramboli. U Neapole jsou sopky Vezuv a Pompeje.
VATIKÁN – Vatikánský městský stát, SZ: absolutistická monarchie v čele papež, R: 0,44 km2, OB: 850 obyv. Úřed. řeč: latina, italština, měna: Vatikánská lira. 1929 – lateranská dohoda, kdy byla uznána suverenita Vatikánu, má vlastní armádu (Španělskou gardu), rozhlas, banku, náměstí sv. Petra.
SAN MARINO – SZ: republika (je nejstarší repub. na světě 1253), R: 61 km2, OB: 25 000 obyv. - italové (románi), HM: San Marino. Hosp.: cestovní ruch, kamenářství, keramika, vlastní poštovní známky.
MALTA – SZ: republika, R: 316 kom2, OB: 370 000 obyv. – semitohamitská jazyková skupina, Úřed. jaz.: maltština, angličtina, HM: Valletta, měna: maltéská lira. Hosp.: rybolov, zemědělství (citrusy, olivi, melouny, tabák, květiny), námořní doprava.
ŘECKO – SZ: republika (od roku 1973 je republikou), R: 132 000 km2, OB: 10,5 mil. obyv. – řekov 95 %, turci, alvánci, makedónci, HM: Athény, měna: drachma. Leží na Balkánském poloostrově a na ostrově Peloponéz. Dělí je od sebe Korintský průplav. Ostrovy: Kréta, Yonské ostrovy, Kyklady na v, Severní sporady a Jižní sporady, Radós, Lezbos. Povrch: pohoří Pindos, nejvyšší hora je Olymp (měří 2917m), řeky: Marico. Hosp.: Těžba – bauxid, chrom, mramor, nikl. Průmysl – textilní (tkaní koberců), potravinářství (víno, olivový olej, tabákové výrobky). Zem: převažuje rostlinná výroba citrusy, olivy, tabák, vinná réva, bavlník, rýže, rozinky, z živočišné – kozi, ovce, osli, muli.Doprava: námořní. Významné přístavy: Patros, Athény, Soluň (Ihessalonike).
JIHOVÝCHODNÍ EVROPA – leží na Balkánském poloostrově. Černomořské státy (Rumunsko, Bulharsko), Jadranské státy (Slovinsko, Chorvatsko, Bosna- Hercegovina, Srbsko, Makedonie, Albánie)
Černomořské státy - RUMUNSKO – SZ: republika, R: 237 500 km2, OB: 23 mil. obyv. - menšiny – maďaři, rómové, asi 3 mil – rumonů žijí v Moldávii. HM: Bucurest, měna: lei. Povrch: Karpaty – Východní a Jižní (Transervanské) Valašska(Rumunská) nížina. Vodstvo: nejdůležitější řeka je Dunaj, která se vlévá do Černého moře, na J – řeka Oltul, Maroš. Nerostné bohatství: těžba – ropa, zemní plyn, kamenná sůl. Průmysl: strojnický, chemický (s ropou), potravinářský, hydroelektrárna (soutěska, kde je postavena se jmenuje „Železná vrata“), rostlinná výroba (černozemě – obilí, slunečnice, zelinářství), živočišná výroba (skot, ovce), Města: Brašov, Kluž, Konstanta.
BULHARSKO –SZ: republika, R: 110 900 km2, OB: 9 mil. obyv. – slované, HM: Sofie, měna: leva. Povrch: pohoří- Balkán, Radopi, Pirin a Rila. nížiny – S – Valašská (Rumunská), Hornotracká. 1/3 povrchu tvoří listnaté lesy. Vodstvo: řeka- Dunaj, Marica. Hosp.: má nedostatek nerostných surovin, z průmyslu – strojírenství (psací stroje, měřící přístroje, počítače, vysokozdvižné vozíky), chemický (výroba hnojiv), potravinářský. Zem: převažuje rostlinná výroba – obilí, slunečnice, tabák, víno, zelenina, růže, živočišná výroba – ovce. Doprava: převažuje železniční, námořní – trajekty. Města: na JV Blovdiv, Přístavy – Varna a Burgos – pobřeží „Zlaté písky“.
Jadranské státy – SZ: republiky. Leží na Balkánském poloostrově. Povrch: spíše hornatá povrch – Divorské hory, na S – Julské Alpy, nížiny – Velká uherská nížina, řeky – Dunaj, Sáva, Dráva, jezera – J- Ochridské, Presponksé, Skadarské, S- Bled. Nerostné bohatství _ těžba barevných kovů (měď, zinek, olovo, rtuť bauxit, železná ruda). OB: Katolíci (Chorvaté, Slovínci) – slované, Pravoslavní (Srbové, Černohorci) – slované, Muslimové (Bosňané, Albánci) – slované. SLOVINSKO- HM: Ljubljana, CHORVATSKO- HM: Zágreb, Ostrovy: Dalmácké (Krk, Hvár, Brač), Poloostrov: Istrijský, Přístav – Rijéka, města: Pula, Split, Zadar, Dubrovník, BOSNA A HERCEGOVINA – HM: Sarajevo, SRBSKO- HM: Bělehrad, MAKEDONIE – HM: Skopije, ALBANIE – HM: Tiranë

ZÁPADNÍ EVROPA - FRANCIE – země Gallského kohouta; SZ: republika; R: 547000 km2 – 3. největší evropská země; OB: 58 mil. obyv. – 90 % Francouzi(Románi), Bretanci, Boskové, Alsasové, Lotričané; měna: francouzský frank; HM: Paris (leží na Seině); poloostrov: Normandský, Bretaňský; pohoří: J – Pyreneje, Alpy (nejvyšší hora Francie i celé Evropy je Mont Blank), Francouzské středohoří, Švýcarský Jura, Vagézy; nížiny: Francouzská nížina, Pařížská pánev; řeky: Seine, Soira, Garonne – patří k řekám západoevropským, mají vyrovnaný stav po cleá rok, hlavně doprava, Rhöne – ledovcový typ, nejvíce vody je v létě, výroba ele. energie; H: průmysl – druhé místo za německem a čtvrté místo ve světě; Odvětví průmyslu:1) energetika: 80 %v jaderných elektrárnách, střed Francie Ural, ve Francii byla postavena jako první ve světě přílivová elektrárna. 2) hutnictví: železná ruda – SV, barevné kovy – výroba hliníku v povodí Rhöny. 3) strojírenství: dopravní prostředky (osob. automobili, letadla, letadla Concord, rychlovlaky, vlaky T. G.V., elektrotechnika. 4) chemický: přístav Sehovne, Morsille. 5) lehký průmysl: potravinářský (sýry, víno), kosmetika, textilní (móda); Z: největší producent zem. výroby z Evropských vyspělých zemí. Živočišná výroba převažuje – skotna maso a mléko, výroba sýrů, rybolov. Rostlinná výroba: 1. místo pšenicev Evropě, cukrovka, v podhůří brambory, Vinná réva (Gaseagne). Výroba šampaňského je v Champagne. D: nejvýznamnější letiště Orly, nejvýznamější tunel Vel. Británie-Francie vede z města Folkestone – do městečka Colais, otevřen roku 1994, měří 50,5 km. Francouzské města: Paříž – hl. město leží na řece Seine. Njevýznamější stavbou je Eifelova věž (postavena ke světovévýstavě 1889) měří 320 m. Siele, Strashburg, Lyon; Přístavy: Marsei, Brest, Lethover; Administrativní dělení Francie – 6 Deparlamentů; Ostrov: Korsika (hl. město – Ajaccio * Napoleon Bonaparte).
MONAKO – SZ: knížectví(Reynier); R: 1,95 km2; OB: 32 000 obyv. občanství Monaka má jen 5000 obyv.; úřední jazyk: Francouzština; měna: Francouzský frank; HM: Monako – Kmížecí palác, Oceánografické muzeum, 2. nej. měs.- Monte Carlo (založil ho Karel IV., casína), 3. nej. měs. – La Condamine, 4. nej. měs. - Fontwielle;
BENELUX ( Belgie, Nizozemí, Lucembursko)
BELGIE – SZ: království; R: 30500 km2; OB: 10,1 mil. obyv. – nežijí tu belgičané, na S - žijí Vlámové (Románi) –úřed. jaz. – vlánština, na J s hranicemi s Francii žijí Valoni (Germáni) – úřed. jaz. francouzština; HM: Brusel; federativní stát, Hustota:330 obyv. na 1 km2, vysoká urbanizace (rozšiřování městského způsobu života, 90 % obyv.); měna: belgiský frank; pohoří: Ardeny; H: převažuje průmysl: na S – těžba černého uhlí, na JV – žel. ruda, strojírenství (výroba zbraní), prům. textilní (krajkářství), sklenářství(zrcadla) , brusírna diamantů (ve městě Antwerpy), pivovarnictví; Z: převažuje živočišná výroba, mléčný skot, obilí, cukrovka, chmel, pšenice; D: nejhustší na světě je dop. železniční; přístavní města: Antwerpy, Ostende,Waterloo (bitva 1815).
NIZOZEMÍ – SZ: království; R: 40 880 km2; Ob: 15 mil. obyv. – Germáni – úřed. jaz. - holandština; Hustota: 361 obyv. na km2; HM: Amsterdam; měna: Gulden; povrch: nížiny 2/3 pod úrovní mořské hladiny – hráze, POLDERY – vysušená (voda z moe) půda využívá se hlavně k zemědělství, typiské: větrné mlýny; vodstvo: hustá síť a zde ústí Rýn do Severního moře, GRACHTY – průplavy v Holandsku; H: těžba zem. plynu – 4/5 jde na export, cín – hutnictví; strojírenství: elektrotechnika (Philips), dopravní prostředky, broušení diamantů; potravinářský průmysl: sýry, mléko, máslo. Z: patří k nejintenzivnějším na světě, živočišná výroba: skot, skot na mléko, rostlinářství – tulipány, cibulovité květiny, rybolov; D: Rotrdam – využití říční dopravy i námořní, nejznámější letiště v Amsterdamu je Shipol; města: KONURBACE – stavební propojení měst, ale právní samostatnost. Randstadt, Holland patří sem Amsterdam, Haag, Rotrdam, Utrech, Norden (zde pochován Ámos komenský) zde část území ČR, Mastrid;
LUCEMBURSKO – SZ: velkoknížectví; R: 2600 km2; OB: 0,4 mil. obyv. – 73 % lucemburčane, zbytek jsou francouzi, němci a belgičané; HM: Lucemburk; Pochází odsud český král Jan Lucemburský, otec Karla IV.; H: zakládá se hlavně na tradičním hutnictví železa a oceli (v jejichž produkci v přepočtu na jednoho obyvatele je země na 1. místě na světě). Dnes se však zpracovávají dovážené rudy. V hlavním městě sídlí některé nadvládní organizace EU. Lucembursko je i centrum mezinárodních bank a finančních institucí.
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE SEVERNÍHO IRSKA – SZ: království; R: 244 000 km2; OB: 59 mil. obyv.; HM: Londín; měna: anglická libra;(4. Historické země: 1) ANGLIE – HM: Londín; OB: Germáni; 2) WALES – OB: Walsové (Keltové); 3) SKOTSKO – HM: Edinburk; OB: Skoti (Keltové); 4) SEVERNÍ IRSKO – HM: Belfast; OB: Keltové) ; vodstvo: řeky:Lever, nejvýznamnější je Temže - vyrovnaná hladina po celý rok; jezero: Lochnes; průplavy: Kaledonský; H: nerostné bohatství: těžba černého uhlí, ze Sever. moře ropa, kaolín na Formalském poloostrově (k výrobě porcelánu), vápenec, kamenná sůl; Průmysl: 1) strojírenský (stavba lodí, atd.) 2) textilní 3) chemický 4) potravinářský; Průmyslová centra: Londín, Birmingham (stroj.), Sheffield, Manchester a Seeds (textil), Newcastle a Edinburg (chem.), Glanqow; Z: převažuje živočišná výroba, skot na mléko, má vysoké počty pasat, ovce. Z rostlinné výroby: obilí, brambory, cukrovka, rybolov; D: námořní, největší angl. přístav Liverpool; Univerzitní města: Canbridg, Oxford; Ostrovy: Shetlandy, Orknej, Hebridy, Rockall, Man, Normanské;
IRSKO – zelený ostrov nebo smaragdový ostrov; SZ: republika; R: 70 000km2; OB: 3,5 mil. obyv. – Keltové; HM: Dublin; měna: irská libra; H: převažuje zemědělství, louky a pastviny tvoří 60 %, skot, ovce, rybolov, v rostlinné výrobě: brambory, cukrovka; těžba: barevné kovy, zinek, olovo, měď, rašelina; nejvýznamnější města: Dublin, na JV – Cark;

STŘEDNÍ EVROPA – MAĎARSKO – SZ: republika; R: 93 000 km2; OB: 10,2 mil. (ugrofinové) 1/4 obyv. žije v okolních zemích, 1/5 obyv. žije v Budapešti; HM: Budapešť; Nížina: Velká nížina uherská; Maďarsko má úrodné půdy, teplé slunečné podnebí, významné zásoby bauxidu, ostatní zdroje jsou chudé, pohoří:Mátra – hora Kekes (1075), Boskoňský les; H:Průmyslová země; nekvalitní hnědé uhlí; ropa, plyn; jaderná elektrárna v Paksi na Dunaji; rozvoj hutnictví a hliníku, bauxidu, zpracování ruského hliníku; strojírenství, chemický průmysl, potravinářství, odvětví průmyslu, konzervy; Z: rost. výroba – kukuřice, pšenice, ovoce, zelenina, víno, cukrovka, step = PUSTA; živoč. výroba – vepřové a drůbeží maso; řeky: Dunaj, Tika; jezero:Balaton; Města: Leged, Debrecen, Pecs; měna: forint;
Alpské země – RAKOUSKO – SZ: republika spolková; 9 republik: Rakousy, Horní Rakousy, Korulciny, Solnohradsko, Štýrsko, Tyrolsko, Burgeland, Vorarlbersko, Vídeň; R: 84 000 km2; OB: 8 mil. obyv. (germáni – němčina); HM: Vídeň – leží na Dunaji; měna: šilink; pohoří: Alpy – S- Salcburské Alpy, J- střední pásmo - Vysoké Toury, nejvyšší hora – Gross Glochner (3797 m), třetí pásmo – Karavanky; S Rakousko – český masiv, vídeňská pánev; řeky: Dunaj(výroba el. energie) – řeky krátké; jezero: Bodamské – ledovcového původu, Neziderské – stepní; FENY - padavé větry, INVERZE – v kotlinách ošklivo; H: dřeva, kamenná sůl, žel. a manganové rudy, tuha; P: hutnický, chemický – město Linec, strojízenský – Gross (Štýrský Hradec), zpracovnání dřeva, potravinářský – mléko;Z: převažuje živoč. výroba – skot na mléko; D: říční doprava, dokonalá silniční síť, mezinárodní letiště – Šehvechat; Města: Salzburg, Insbrug, Kitzbúkl;
LICHTNŠTEJNSKO – SZ: knížectví; R: 160 km2; OB: 31 000 obyv. – němčina, měna: švýcarský frank; HM: Vadůz; Příjmy z cestovního ruchu, výroba zubních protéz.
ŠVÝCARSKO – SZ: republika – skládá se z 26 kontonů; R:48 000 km2; OB: 7 mil.; HM: Bern; 4 úřední jazyky: němčina, francouzština, italština, rétorománština; měna: švýcarský frank;povrch – nejhornatější země Evropy, průměrná nadmořská výška je 1 300 m, 2/3 – Alpy - nejvyšší hora – Monte Rose (4634 m), švýcarská plošina; řeky: Rýn, Rhöne; jezero: Bodamské, J – Ženevské; H: obory nenáročné na erostné bohatství, ale kvalita, elektonika, čokolády, sýry, léčiva; Z:převažuje živ. výroba – skot, mléko; M: Bern, Eurich – město bank, Basiley, J- Ženeva – mezinárodní organizace (OSN, Červený kříž);
SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO – SZ: republika, ke složení V a Z německa došlo v roce 1990, 16 spolkových zemí; R: 356 00 km2; OB:81 mil. – germáni, němci, JV – Lužičtí Srbové; HM:Berlín; Ostrov: S- Rujana; měna: marka; Povrch: S – nížiny – severoněmecká nížina, Střední – Středoněmecká vysočina, pohoří – Schwarzwald, Krušné hory, SZ – Šumava, Český les, J – Alpy – Špice (2963 m); Vodstvo: řeky – Rýn (pramení ve Švýcarsku, vlévá do Severního moře), Dunaj, Labe, Severoněmecký průplav (spojuje Rýn s Labem) Odra, jezera – Bodamské jezero, Meklenburská jezerní plošina (ledovcový původ); Hosp: nerostné bohatství – hnědé uhlí (V Německa, hranice s ČR), černé uhlí (na pravém břehu Rýna), kamenná sůl (Střed Německa), draselné soli (S Německa), kaolín a další stavební materiály; Průmysl: 1) Nejprůmyslnější oblastí je Rýnsko – Porúrská aglomerace, hutnický a těžký průmysl, města: Dieserdolf, Dortmund, Essen, Duisburg, Kolín nad Rýnem, Rotrdam (ropa), Bon; 2) JZ Německa – město Frankfurt nad Mohanem (město bank, největší letiště), Stuttgart; 3) JV Německa – Bavorsko, největší město: Mnichov, výroba: pivo, automoobilů, vzácné umělecké sbírky; Norimberk – výroba kanc. strojů; Ingolstadt – petrochemie, ropovod z Terstu do Ingolstadtu; 4) V Německo – nej. město: Lipsko (známé veletrhy), Drážďany (výroba fotochemických materiálů, umělec. sbír. a obrazárna Cvingr), Halle (těžba hněd. uhlí), Jena (optika), Chemnitz (saská kamenice), Míšeň (porcelán); 5) SV Německo – města: Schwedt, Frankfurt nad Odrou, nejvýz. přístav: Roztock; 6) SZ Německo – města přístavní: Hamburg, Brémen, Hanover (strojírenství), Wolfsburg (automobilový průmysl); Zem: rost. výroba – chmel, obiloviny, brambory, cukrovka; živ. výroba – skot na mléko, ovce, rybolov;
POLSKO – SZ: republika; R: 312 000 km2; OB: 38 mil. obyv. – slované západní; HM: Varšava; měna: zlotý; Povrch: S – Velkopólská nížina (KOSA – úzké výběžky do moře), Karpata (nejvyšší hora Rysy 2 499 m), Krkonoše, Orlické hory, Hrubý Jeseník; Na hranicích s Běloruskem je národní park Belověšský prales – Zubr Evropský; Vodstvo: řeky – Visla, Odra, Varta; jezero – Mazurská jezerní plošina (ledovcového původu); Nerost. bohatství: černé uhlí (J – Dolnoleská a Hornoleská pánev), JV – síra, kamenná sůl, barevné kovy (měď, zinek, olovo); Průmysl: hutnictví – na J města: Krakov, Katovice; strojírenství – města: Varšava, Vraclav, Poznaň, na S – Štětín, Gdaňsko, Gdině – výrob lodí; textilní – střediskem je město Lodž; Zem: rost. výroba – brambory, žito, len; D: převažuje námořní doprava, přístavy – Štětín, Gdaňsko, Gdině; města - Torun, Osvětini;
SLOVENSKO – SZ: republika (osamostatněna 1.1.93); R: 49 000 km2; OB: 5,5 mil. obyv. – slováci (západní slované, největší menšiny maďaři); HM: Bratislava; měna: slovenská koruna; Povrch: Karpaty, Tatry (Gerlachovský štít – nejvyšší hora Slovenska, 2 655 m), Malé a Bílé Karpaty, Fatra, Slovenské rudohoří, nížiny – Podunajská nížina, Východoslovenská nížina; Vodstvo: řeky – Dunaj, Váh, Hron, Bodrog, vodní nádrže – V – Zemplinská šírava, Domaša, S- Orava, Liptovská Mara; Nerost. botahtství: hnědé uhlí (Handlová, Nováky), železná ruda, magnezit (Slovenské rudohoří), vápenec (Karpaty); Průmysl: hutnický – Košice, hliníkárna – Žiár nad Hronom (barevné kovy), strojírenský – Bratislava, Střední pováží, chemický – Bratislava (ropa z Ukrajiny a Ruska) Šala (hnojiva), dřevařský – Banska Bystricea, oděvní – Trenčín, Púchov, Bardějov; Zem: mírný pás, rost. výroba – ovoce, papriky, rajčata, brambory; živ.výroba – ovce; Města: Nitra, Bratislava, Košice, Prešov, Žilina, Ban. Bystrica, Trenčín, Trnava, Poprad;
RUSKO – SZ: republika SNS (Společenství nezávislých států); R: 17 mil. km2; OB:148 mil. obyv., 80% rusové – východní slované, menšiny – Tataři, Jakoti, Burati, atd.; HM: Moskva; měna: rubl; Povrch: Východoevropská nížina, V – pohoří Ural, J – Velký Kavkaz; Poloostrovy: Kola, Kanin; Vodstvo: řeky – nejdelší řeka Evropy je Volga (do Kasp. moře), Don (do Azovského moře), Ural, na S – Pečora, Severní Dvina; jezera - Kaspické moře, SZ – Ladožské jezero (největší jezero Evropy), Oněžské jezero; Hosp. oblasti: 1) Moskevská oblast – hnědé uhlí – energetika, strojírenský a textilní průmysl; 2) Povalží - ropa (Volžská uherská oblast), výr. el. energie – vodní nádrže, automobili, města: Nižnij Navgarod, Kazaň, Samara, Volgograd, Astrachoň; 3) S a SZ – Pečorská oblast- ropa, zemní plyn, černé uhlí, dřevo, města: Archangelsk, Murmansk, Sant Peterburg; 4) Černomořské pobřeží a Kavkaz neboli J – zemědělství (ovoce, zelenina, obilí), příjmy z cestovního ruchu, města: Soči, Rostov na Donu; 5) Ural – těžba: ropy, zemního plynu, všechny základní barevné kovy, kamenná sůl, Průmysl- hutnictví, těžké strojírenství, chemický, města: Celjabinsk, Ufa, Perm, Jekaterinburg;
VÝCHODNÍ EVROPA - BĚLORUSKO – R: 207 000 km2; OB: 10 mil. obyv. – východní slované; HM: Minsk; měna: běloruský rubl; Těžba: draselné soli – chemický průmysl, strojírenský prům. – traktory, automobily (Mogilov); Zem: obiloviny, len, brambory;
UKRAJINA – SZ: republika; R: 604 000 km2; OB: 51 mil. obyv; HM: Kyjev (na řece Dněpr); měna: karbovarec; Poloostrov: Krym (omývají ho Černé a Azovské moře); Neros. bohatství: žel. ruda (Krivaj Rog), černé uhlí – hutnictví, strojírenství (Charkov, Zaporožie, Jekaterinoslav); Zem: na Z – město Lvov – obilí, cukrovka – černozem, na J – ovoce, cestovní a turistický ruch, rekreační oblast Oděslav, Jalta, Sevostopol;
MOLDÁVIE –„republika zahrad“; SZ: republika; R: 34 000 km2; OB: 4,5 mil. obyv.; HM: Kišiněv; Zem: ovoce, víno